Od moře do hor, Andalusie část 4.

Po Štědrém dni jsme opustili pobřeží a vyjeli jsme po klikaté silnici s neskutečně nádhernými výhledy do vyšších poloh. Prvním cílem bylo město Ronda. 

Ronda - kolébka koridy. Na její symboliku tu narazíte téměř všude.
Je to rozhodně oblíbená turistická destinace, takže i první svátek vánoční tu bylo poměrně hodně turistů se selfie tyčkami... ale i tak si myslím, že jsme si město mohli projít s minimem turistů, na vyhlídce pod mostem jsme se vyfotili úplně sami. Obytku jsme zaparkovali na ulici TADY a do centra města jsem došli pěšky. Na každém kroku zde narazíte na kontrast maurské minulosti a křesťanské přítomnosti. Celé město je postaveno na skoro stometrovou roklí EL Tajo. O pohnuté historii města plné válečných konfliktů píše ve svém románu Komu zvoní hrana i Ernest Hemingway. 

Ronda poskytuje nádherné vyhlídky a fotografové si tady opravdu přijdou na své.
Puberťáci měli v Ronda hlad, mise se jmenovala Mc´Donald´s :-) Nalezen na náměstí a kluci vrněli blahem :-) Cestování s dětmi skrývá mnohé radosti, ale někdy je to fakt na mrtvici. Ve stylu památky krásný, ale kdy už bude ten Mekáč?? :-) Takže s plnými bříšky jsme si mohli prohlédnout i jednu z nejstarších toreadorských arén v celém Španělsku. Upřímně, vstupné nám přišlo neadekvátní, takže jsme ji okoukli jen zvenku. 

Ronda obsahuje také Mekáč! Kluci spokojení :-) 
Odpoledne jsme přejeli do městečka Setenil de las Bodegas a zaparkovali jsme na velkém a prostorném parkovišti TADY. Určitě by se tu dalo v pohodě i přespat. Setenil de las Bodegas je velmi nevšední a podmanivá vesnice, která se často umisťuje na předních místech v hodnoceních o nejkrásnější vesnici ve Španělsku. I proto sem jezdí stále víc turistů. Část domků je tu vystavěná pod skalním převisem, trochu jako ptačí hnízda. 

Setenil de las Bodegas, městečko ve skalách s krásnými výhledy. 
Mimochodem - když pojedete z Ronda do Setenil, musíte projet vesničkou Arriate - a tady je trochu háček pro obytná auta. Vesničkou vede velmi úzká silnice s obousměrným a velmi hustým provozem, kam se prostě obytka nevejde. Takže v okamžiku, kdy jsme se kousli s tím, že dál to prostě nepůjde, zastavil (mimochodem fakt fešák) Španěl, okoukl naše auto, řekl, že to ASI půjde a ať jedeme za ním. Normálně zastavil vždy všechna protijedoucí auta, abychom mohli projet tou pidi uličkou do esíčka. Za městem nám zamával a to už jsem měla v ruce Plzeň, že mu ji dám. Ale ujel. Prostě laskavost. Děkujeme za ni. A nebyla to jediná taková zkušenost. Španělsko je skvělý :-)

Setenil a jeho krásný kostelík a mandarinkovníky, které byly všude.
Škoda, že tyhle situace plný adrenalinu nestihnu vyfotit nebo natočit, ale když půl města čeká, než projedeme, tak se těžko běhá kolem s foťákem :-) Obě města jsou perly, které musíte v Andalusii určitě zažít na vlastní kůži.

Žádné komentáře