Další dny naší cesty jsme pokračovali po pobřeží směrem k Gibraltaru. Tahle část Španělského pobřeží se mi líbila nejvíc. Možná až na Cabo de Gata, které mě totálně okouzlilo! Moře (vlastně ještě stále oceán) je tu trochu divočejší, pláže jsou čisté a široké a většinou jsou obklopeny útesy. Není to tu tak masivně zastavěné jako mezi Malágou a Almériíí. Celkově jsem tu měla pocit větší divokosti a stále ještě přírodní krásy oproti komerci.
 |
| Západ slunce nad naším dnešním domovem pláž Bolonia s písečnou dunou. |
Dopoledne jsme navštívili maják Trafalgar. Název mysu pochází z arabštiny a má více výkladů: buď Taraf al-Ghar (mys jeskyní, popř. mys vavřínů) nebo Taraf al-Gharb (západní mys). Tento 34 metrů vysoký maják byl postaven v roce 1860. Mys je proslulý jako dějiště bitvy u Trafalgaru, k níž došlo 21. října 1805 a britské námořnictvo pod vedením Horatia Nelsona v ní porazilo Francouze a Španěly. Na počest bitvy bylo pojmenováno Trafalgarské náměstí v Londýně.Kromě nás tu bylo jen pár rybářů, které jsme na sluníčku pozorovali. Podle mě se sem chodí chlapi zašívat, protože za celou dobu nic nechytili :-)
 |
| Klidné dopoledne u majáku na misu Trafalgar. |
Na oběd jsme si přejeli na pláž Bolonia. Parkovat se dá TADY. Opět jsme tu byli skoro sami. Po obědě jsme vyrazili na místní atrakci - několik desítek metrů vysokou písečnou dunu. Výstup rozhodně stojí za tu námahu! Písečná duna tu pomalu pohřbívá stromy a vzniká tak menší poušť, kde občas nějaký zbytek stromu čouhá. Z vrcholku duny je krásně vidět celá zátoka i břehy Maroka. Hned vedle pláže jsou docela rozsáhlé ruiny římského města Baelo Claudia. Silnice, která sem vede je slepá a o to větší klid tu je. Na ulicích vládnou kočičí gangy a rozhodně to tu nevypadá, jako hlavní turistická destinace ani letní sezony.
 |
| Oběd na opuštěné pláži Bolonia, výstup na písečnou dunu a ruiny římského města. |
Po klidné noci na opuštěném parkovišti jsme vyrazili na nejjižnější bod (pevninské) Evropy. Alespoň tak jsem to vygooglila. Jsou samozřejmě řecké ostrůvky mnohem jižněji, ale jinak lze Tarifu považovat za nejjižnější bod. Setkává se zde Atlantický oceán se středozemním mořem, což jsme okem bohužel nedokázali poznat. Maroko je odsud opravdu coby kamenem dohodil. Bohužel musím také říct, že to bylo jediné místo, kde jsme se necítili bezpečně. Zaparkovali jsme si přímo u Isla de Las Palomas (Holubí ostrov) TADY. Opět výhoda mimosezony - všude bylo prázdno. Jen co jsme vylezli z auta a šli si projít na hráz, pověsil se na nás divný týpek a šel celou dobu pomalinku za námi. Úplně jsme měli dojem, že někomu dává jen echo, jak jsme daleko od auta, aby nám ho mohli vybrat... Možná trochu paranoia, ale vrátili jsme se po chvíli do auta (bylo v pořádku) a raději jsme jeli dál. Tato hráz byla uměle vystavěna v roce 1808 a je dlouhá 150 metrů.
 |
| Tarífa - |
Dalším cílovým bodem byl Gibraltar a tomu se budu věnovat samostatně, protože malé Anglii ve Španělsku to rozhodně náleží :-)
Žádné komentáře