Na další dny jsme měli v plánu zůstat v horách a navštívit Soutěsku smrti El Chorro (dříve el Muerto) a přírodní rezervaci Torcal de Antequera. Obě místa nás totálně dostala.
 |
| Tyhle okamžiky s hlavou v oblacích s nebem na dosah, tady bych chtěla umět zpomalit čas... |
Přejeli jsme od Setenil na parkoviště TADY. Klasicky tu je cedulka se zákazem nočního stání pro karavany. Ale jako všude jsme to v prosinci prostě neřešili a neměli jsme nikde problém. V létě to asi bude jiná písnička...
Na úterý 26.12. jsme měli koupené přes web vstupenky do soutěsky Caminito del Rey. I mimo sezonu je lepší si vstupenky koupit předem a v létě jsou prý vyprodané na dlouhé týdny dopředu. Turisticky je toto místo tedy masová záležitost a to i v zimě. Vstupenka pro individuální prohlídku bez průvodce stojí 10 EUR na osobu. Doporučuji také rovnou dokoupit cestu autobusem zpět na parkoviště za 1,5 EURa na hlavu. Stezka je totiž jednosměrná a zpět k autu je to asi 7 km po silnici. Mimochodem, vstup je povolen až dětem od 8 let. Což si myslím, je úplně zbytečný limit, stezka je opravdu bezpečná.
 |
| Při vstupu do soutěsky dostanete přilbu i se slušivým hygienickým návlekem :-) |
Na parkovišti byly přes noc další tři obytky. Ráno jsme vyrazili brzy, vstup jsme měli od 9:30 a k soutěsce je to ještě cca 1,5 km pěšky. Hned na začátku musíte projít tunelem ve skále dlouhým asi 300 metrů :-) U pokladen je WC, to využijte, pak už možnost není. V létě určitě musíte mít také dost vody, bude tu pěkné horko. V zimě naopak fouká a je tu chladněji. Spolu s námi šlo dovnitř cca 40 lidí, takže to není zas taková "masovka", alespoň ty vstupy rozumně dávkují. Ale doporučuji se moc necourat, jinak vás dožene další skupina.
 |
| Stezka nabízí nádherné výhledy a pohled na starou stezku budí respekt. |
Stezka jako taková byla vybudována před více než 100 lety a sloužila jako cesta pro dopravu a zásobování pro pracovníky vodních elektráren u blízkých vodopádů. Známou se stala také návštěvou krále Alfonse XIII, který se po ní u příležitosti otevření přehrady Conde del Guadalhorce prošel, a díky níž se jí začalo říkat ,,královská stezka,, neboli Caminito del Rey. Stezka byla známá svého času jako jedna z nejnebezpečnějších na světě. Po několika úmrtích se španělské úřady rozhodly stezku uzavřít. Nicméně i tak se lidé stále pokoušeli stezku projít. Nakonec tedy usoudily, že bude lepší ji opravit a od roku 2015 je opět po 14 letech otevřená turistům. Na opravu bylo třeba 9 milionů EUR z fondů EU.
 |
| Caminito del Rey - tohle místo musíte rozhodně vidět! V autobuse jsme samozřejmě zabrali zadní sedadlo, tam byla totiž vždycky největší legrace :-) |
Od tohoto dne už taky víme, proč se říká "brečí, jak prokopnutá přehrada" Cestou ze soutěsky jsme projížděli přes přehradní hráz a dole upouštěli, ale jak! Mrkněte na fotku :-)
 |
| Takhle to vypadá, když se upouští přehrada, voda byla úplně všude i v autě jsme měli mokro a rachot to byl pořádný. Neskutečná síla vody! |
Další zastávkou mělo být hnízdiště plameňáků Laguna de Fuente de Piedra. Jenže když jsme tam dojeli, zjistili jsme, že plameňáci zřejmě zimu tráví někde jinde, asi v Africe :-) nebyl tu ani jeden.. tak jsme se ani nezdrželi. Nějak se mi nepovedlo dohledat, jestli tu plameňáci přes zimu tedy mají být nebo ne...
 |
| Laguna bez plameňáků, ale na zákaz pro obytky, tady nezapomínají :-( |
Podvečer jsme dorazili na parkoviště v národním parku Tocral de Antequera TADY . Opět se tu podle cedulí mezi západem a východem slunce spát v autě nesmí, ale mimosezona nám hrála do karet, takže jsme si tu užili naprosto osamocenou noc. Večer jsme ještě s Michalem vylezli až na nejvyšší bod a pohled přes mraky dolů a na západ slunce předčil všechna naše očekávání. Tohle místo je absolutně magické!
 |
| Večer nad mraky v Torcal. |
Ráno jsme vytáhli kluky brzy a vyrazili jsme projít skály ještě než dorazí první turisté. Místní kamzíci takhle brzy evidentně nikoho nečekali. Bylo jich tu několik desítek. Super je na tomhle místě i to, že tu není žádný signál ani internet, takže jsme se na 24 hodin odřízli od světa a bylo to báječný :-)
 |
| Ráno mezi kamzíky a výhledy z magického Torcal. |
Na procházku určitě doporučuji jít k večeru nebo brzy ráno, i v prosinci tu bylo spoustu lidí a v poledne už parkoviště bylo obsazené a nikoho tam nepouštěli. Pro nás tedy nejvyšší čas zvednout kotvy a jet jinam!
 |
| Pohled na naše parkovací místo z nejvyššího bodu Torcal, kam jsme se k večeru vyškrábali. nahoru to bylo ještě dobrý, ale cestu zpět jsme hledali těžko. Málem jsme se ztratili... |
Žádné komentáře