Na začátku cesty nikdo nečekal, že cílem bude nakonec Gibraltar, kde jsme byli už minulý rok. Ale jak byl tak nějak "na dosah" neustále jsme poslouchali od kluků, jestli letos dojedeme na ty opice... Takže jsme cestu po Portugalsku nakonec přesměrovali na Gibraltar.
 |
| Jsou fakt boží a fakt absolutně drzí. A bojí se hadů :-) i gumových... |
Hodně jsem toho o tomto skvělém místě napsala už po loňské návštěvě TADY. Jednu noc jsme strávili s výhledem na The Rock na parkovišti na samém konci města Algecias TADY GPS 36.0957456N, 5.4454694W. U parkoviště je i příjemná pláž a pohled na skálu je odsud opravdu moc pěkný.
 |
| Výhled na Gibraltar a cesta přes botanickou zahradu na samý konec skály. |
Ráno jsme si přejeli na parkoviště do přístavu v La Línea, kde se za 24 hodin platí 12 EUR a je tu možnost servisu, praní prádla, ale bez elektřiny. K hranicím je to pěšky asi 10 minut a parkování je tu opravdu bezpečné.
 |
| V botanické zahradě je asi tak milion housenek na které se nesmí sahat :-) a tunelem ve skále se dojde až na konec všech konců :-) |
Letos jsme se rozhodli prozkoumat ta místa Gibraltaru, která jsme loni neviděli. Došli jsme až na samý konec poloostrova k majáku Europa point. Prošli jsme botanickou zahradou La Alameda, která musí být v sezoně opravdu úchvatná, i v lednu tu bylo k vidění mnoho kvetoucích rostlin. A taky asi milion housenek všude po zemi, mezi kterými jsme kličkovali.
 |
| Už víme, kde mají na Gibu smeťák :-) a že je na něm rušno! |
Kolem pláže Little Bay, několika tunely ve skále jsme došli až k majáku. Afrika je odsud opravdu "na dosah ruky". Probíhá tu čilý stavební ruch, úpravy před hlavní sezonou a i teď tu bylo hodně lidí a hluk. Kdo tady může v klidu odpočívat mi je nějak záhadou?
 |
| U majáku na konci Gibraltaru s výhledem na Afriku. |
Podél pobřeží jsme došli až ke Gorhamově jeskyni. Vstup dovnitř je jen s průvodcem a v určený čas, který nám zrovna nevyšel. Gorhamova jeskyně je vápencová příbojová jeskyně na východním pobřeží Gibraltaru. Leží u jižní části východní stěny Gibraltarské skály nedaleko břehu Alboránského moře. Jedná se o významné archeologické naleziště, totiž o jedno z posledních známých míst, kde žili neandertálci — v té době ovšem byla hladina Středozemního moře níže a jeskyně se tak nacházela zhruba pět kilometrů od pobřeží.
 |
| V království opičáků. |
Prohlédnout si můžete trochu odvrácenou tvář Gibu, totiž mega skládku, krematorium a třídírnu odpadu. Takže takový koutek pro otrlé, sem turisté evidentně moc nechodí...
Pak už jsme vyrazili zpět a na slíbené opičáky nahoru na skálu. Samozřejmě jsme si kopec poctivě vyšlapali po svých. Vstupné jsme platili 5 EUR za osobu. Celé odpoledne už patřilo drzým opičákům a odpočinku s výhledem na okolí.
 |
| Dáš mi ten foťák? |
Pak už jsme vyrazili zpět a na slíbené opičáky nahoru na skálu. Samozřejmě jsme si kopec poctivě vyšlapali po svých. Vstupné jsme platili 5 EUR za osobu. Celé odpoledne už patřilo drzým opičákům a odpočinku s výhledem na okolí.
 |
| Loni jsme tento most minuli, je odsud nádherný výhled. |
K autu jsme přišli už skoro za tmy. Obytek bylo v přístavu několik desítek, ale noc byla úplně klidná. Sem se budeme opravdu rádi vracet. Cena je úplně super, na to, jak se tu skvěle parkuje.
Ráno jsme vyrazili dál, už nekompromisně směrem k domovu, ale ještě jsme si dopřáli cestou opravdu výživný výstup na vrchol La Concha, o kterém píšu v samostatném článku TADY.
Na moje přání jsme zajeli na El Torcal, kde už jsme také byli loni, pro je ale tohle místo tak magické, že jsem si moc přála zajet sem znovu. Jedná se o jednu z nejkrásnějších a nejpůsobivějších vápencových krajin v Evropě. Před sto miliony let bylo toto místo pod hladinou oceánu. Násilné činnosti zemské kůry zvedly celý povrch až do výšky 1300 metrů nad současným mořem. Vápenec si udržel svůj tvar a vrstvy. Z tohoto důvodu se mohl vítr a déšť v průběhu následujících milionů let do vápence "zakousnout" a vytvořit tyto neskutečné útvary.
Bloudili jsme mezi skalami celý den seděli jsme na nejvyšších místech a pozorovali kamzíky, kteří tu v několika skupinách vedou poklidný život. Na mnoha místech jsou k vidění otisky ulit, vše je nádherně zachované. Užili jsme si dechberoucí západ slunce a velmi chladnou noc s teplotou lehce pod nulou.
Naše vánoční cesta tady končí a před námi je dlouhých 2700 km domů. Jeli jsme s přestávkami na spaní a krátké protažení téměř v kuse dva dny. Tuhle část cesty, kdy se vracíme a je to poměrně dlouhé, nemáme rád nikdo. Návraty do reality běžných dní jsou tím těžší, čím déle jsme společně na cestách. Ono nám totiž nic nechybí...
 |
| Sem se můžeme vracet klidně každý rok :-) |
Ráno jsme vyrazili dál, už nekompromisně směrem k domovu, ale ještě jsme si dopřáli cestou opravdu výživný výstup na vrchol La Concha, o kterém píšu v samostatném článku TADY.
 |
| El Torcal - moje srdeční záležitost. |
Na moje přání jsme zajeli na El Torcal, kde už jsme také byli loni, pro je ale tohle místo tak magické, že jsem si moc přála zajet sem znovu. Jedná se o jednu z nejkrásnějších a nejpůsobivějších vápencových krajin v Evropě. Před sto miliony let bylo toto místo pod hladinou oceánu. Násilné činnosti zemské kůry zvedly celý povrch až do výšky 1300 metrů nad současným mořem. Vápenec si udržel svůj tvar a vrstvy. Z tohoto důvodu se mohl vítr a déšť v průběhu následujících milionů let do vápence "zakousnout" a vytvořit tyto neskutečné útvary.
 |
| Kamzíci, klid a úchvatný západ slunce. |
Bloudili jsme mezi skalami celý den seděli jsme na nejvyšších místech a pozorovali kamzíky, kteří tu v několika skupinách vedou poklidný život. Na mnoha místech jsou k vidění otisky ulit, vše je nádherně zachované. Užili jsme si dechberoucí západ slunce a velmi chladnou noc s teplotou lehce pod nulou.
 |
| Až pojedeme příště okolo, určitě sem zase zavítáme :-) |
Naše vánoční cesta tady končí a před námi je dlouhých 2700 km domů. Jeli jsme s přestávkami na spaní a krátké protažení téměř v kuse dva dny. Tuhle část cesty, kdy se vracíme a je to poměrně dlouhé, nemáme rád nikdo. Návraty do reality běžných dní jsou tím těžší, čím déle jsme společně na cestách. Ono nám totiž nic nechybí...
Žádné komentáře