Jarní prázdniny jinak - Chorvatsko v únoru

Jarní prázdniny nám letos vyšly na třetí únorový týden. Hodně jsme zvažovali, jestli vyrazíme na týden na lyže nebo někam úplně jinam. Nakonec jsme se rozhodli zkombinovat jak lyže, tak poznávání nových míst. V létě do Chorvatska nejezdíme. Vadí nám nutnost být v kempech, které jsou hodně plné. Na druhou stranu je Chorvatsko opravdu nádherná země, kterou by bylo škoda minout. Vypravili jsme se proto do národních parků Plitvice a Krka, projeli jsme také ostrov Pag a část pobřeží. Měli jsme pocit, že jsme v Chorvatsku touto dobou snad jediní turisté! Všude jsme byli téměř sami.

Národní park Krka patřil jen nám!

Cestou do Chorvatska jsme si zalyžovali ve středisku Hinterstoder a jeden den jsme strávili u jezera Bled ve Slovinsku. Cestou zpět jsme se opět zastavili ve Slovinsku a viděli jsme vodopády Boka a Virje. Poslední den jarních prázdnin patřil zase lyžím, tentokrát ve Flachau. 

Plitvická jezera v zimě, možná trochu ponurá, ale nádherná.

Prvním cílem v Chorvatsku byl Národní park Plitvická jezera. Pozdě večer jsme zastavili na parkovišti přímo u hlavního vstupu. Nikdo kromě nás tu nebyl a nikdo si nás nevšímal. Hned ráno jsme vyrazili do parku. Vstupné za rodinu jsme platili 160 Kun (cca 600 Kč). Na pokladně se k nám také přidal malý černý psík, který s námi šel skoro celou cestu, pak dal přednost společnosti nějaké fenky a opustil nás.

Ať se tu člověk podíval na jakoukoli stranu, bylo co fotit. Bez ohledu na to, že nebylo zeleno, jako v létě.

Plitvická jezera jsou tvořena soustavou 16 jezer v kaskádovitém uspořádání v délce přibližně 7 km. Celková plocha jezer je cca 19,5 ha a můžete vidět více než 90 menších či větších vodopádů, které spojují jednotlivá jezera. Můžete si zvolit ze šesti prohlídkových tras, rozdělených podle délky a náročnosti. Samozřejmě jsme si zvolili tu nejdelší - necelých 19 km. V letní sezoně je součástí tras také loď, která vás popoveze, ta ale v únoru nejezdí, takže jsme šli pěkně po svých. Cesta vede převážně po rovině, součástí je mnoho dřevěných můstků nad vodou a s výhledem na vodopády. Jelikož jsme měli celá jezera prakticky pro sebe, byl to opravdu nezapomenutelný zážitek.

Na všech fotkách máme jen krajinu. Lidé tu nebyli žádní.

Přes město Šibenik jsme přejeli k národnímu parku Krka. Zaparkovali jsme opět přímo u vstupu do parku GPS 43.7951261N, 15.9687019E. Nikdo jiný tu nebyl a nikdo si nás nevšímal, takže jsme v klidu přespali. Ráno u pokladen nám milá slečna dala brožurku v češtině a řekla nám ať si autem dojedeme až dolů k vodopádům. V hlavní sezoně tam turisty z parkoviště vozí autobusy. Jelikož tu ale nikdo další nebyl, tak jsme si zaparkovali tady GPS 43.8017342N, 15.9660439E - nevím, jestli tu kdy jiná obytka vůbec byla :-) 

Celý areál národního parku Krka jsme měli jen pro sebe.

Během letní sezony je tu prý hlava na hlavě, velkým lákadlem je i to, že se pod vodopádem dá vykoupat. Celým areálem vedou dřevěné lávky bez zábradlí a je přístupný i bezbariérově. Málem jsem kluky přesvědčila, že si to celé obejdeme ještě jednou, moc se mi tu líbilo.

Chorvatsko mimo hlavní turistickou sezonu má velké kouzlo.

Pokračovali jsme na ostrov Pag. Ostrov s pevninou spojuje Paški most - Matěj se tady mohl vyřádit. Na řadu přišlo lano, sedák, karabiny a po několika bezpečnostních kontrolách přelezl zábradlí a slaňoval se dolů. Pod mostem vede schodiště, takže ideální místo. Být rodiči dospívajícího muže s touhou po adrenalinu a zážitku je někdy opravdu náročné. Na druhou stranu dokud máme vše pod kontrolou, ověříme bezpečnost a jištění, předáme zkušenosti, věřím, že je to lepší, než aby riskoval sám někde za rohem. 

Slaňování Paški mostu by Mates.

Na dohled od mostu je malá kamenná pevnost Fortica GPS 44.3229664N, 15.2553528E, ke které jsme se zajeli podívat a stali jsme se obětí místního kočičího gangu. Jako výkupné jsme museli obětovat balíček šunky. Jinak by nás asi kočky snědly :-)

Kočky nás obklíčily na ostrově Pag :-)

Projeli jsme ostrov se zastávkou ve městě Pag. Všechny obchody i kavárny byly zavřené. Muzeum soli, které jsem měla v plánu také zavřené. Prostě mimosezona a nikde ani turista.  Při průjezdu ostrovem nás zaujaly kamenné zídky, které jsou úplně všude. Celý ostrov je jimi protkaný, některé jsou prázdné, v jiných se pasou ovce. Na ostrově nejsou žádné stromy, jen tráva a kamení. Druhou stranou z ostrova Pag ven jsme jeli trajektem, vyšlo nám to akorát na pozorování západu slunce :-)

Ostrov Pag a cesta zpět na pevninu trajektem při západu slunce.

Pokračovali jsme po pobřeží jadranskou magistrálou až do města Senj. Kavárny byly zavřené a na ulicích panoval čilý pracovní ruch. Nová dlažba a další stavební úpravy, které jsou před sezonou třeba. 

Městečko Senj - krásné menší město, kde pilně pracují a připravují se na další turistickou sezonu.

Tady pro nás zimní putování po Chorvatsku končí a jedeme zpět do Slovinska. Měli jsme veliké štěstí na počasí. Celý týden bylo nádherně, v noci sice teplota padala k nule, ale přes den bylo příjemných 15 stupňů, téměř bezvětří a krásně jasná obloha.  Užili jsme si Chorvatsko na divoko, bez turistů, bez nacpaných kempů. Přesně tak, jak to máme nejraději, bylo nám tu báječně!