Babiččiným údolím - po vodě

Poslední dubnový víkend jsem nechali obytku doma a využili jsme pozvání od Michalova kamaráda vyrazit s jeho rodinou na vodu. Rodina to není malá, takže nás dohromady bylo 18. Jelo 8 lodí a 2 kajaky, které jsme půjčili našim klukům v Boatparku v Karlíně.  


Kluci a kajaky - super jim to šlo!

Vzhledem ke stavu řek byla vybrána říčka Úpa, z toho jsem měla velkou radost, protože řeka teče Babiččiným údolím a okolí je tu moc krásné. V pátek večer jsme dojeli kousek od Trutnova k Bohuslavicím, kde jsme našli pěknou louku u řeky na první noc. Postavili jsme stany a rozdělali oheň u kterého jsme dlouho povídali. Michal se s kamarády často nevídá, takže si měli hodně co vyprávět. 

Žádné vedro nebylo, ale nezmokli jsme ani jsme se necvakli!

V sobotu nás čekalo po vodě asi 20 km. Převezli jsme jedno auto na další louku, kde jsme plánovali noc ze soboty na neděli a než jsme se vrátili, byly už všechny lodě na vodě a vše připraveno, takže jsme jen naskočili a vyrazili. Matěj už v kajaku jel, dlouho mu netrvalo si vše připomenout a jel opravdu výborně. Honzík jel poprvé a první chvilky byly hodně náročné, než se s kajakem trochu sžil a zrovna začátek řeky byl celkem náročný, řeka rychle tekla a o peřeje nebyla nouze. Ale zvládl to bez cvaknutí, šikula! Den na vodě rychle ubíhal, lodě jsme museli několikrát přenášet přes nesjízdné jezy, ale některé náročnější byly výzvou pro tatínky, kteří si po vyložení ratolestí (nebo manželek) mohli užít trochu toho adrenalinu.

Michal sjíždí jez! Nenašla jsem odvahu si k němu sednout do lodi a ani jsem nedýchala, když se přehoupl přes okraj, ale dal to na jedničku!

Na vybrané místo, kde na nás čekalo auto, jsme se dostali kolem 17té hodiny a vyrazili jsme pro zbytek aut a věcí. Mezitím ostatní rozdělali oheň u kterého se klasicky posedělo. Tentokrát byla na dětech i na nás znát trochu únava, do noci už jsme nevysedávali.

připravit lodě, dřevo na oheň, jídlo - na nudu není vůbec čas!

Nedělní úsek byl naplánovaný na necelých 20 km a vedl opravdu krásnou krajinou. Lodě jsme zase několikrát přenášeli přes nebezpečné jezy, včetně Viktorčina splavu u Ratibořic, kde je možné nakouknout i do Babiččiny chaloupky. Tento jez, který byl na Úpě postaven už v polovině 19. století a několikrát od té doby změnil podobu, je místem, na kterém se odehrála tragická událost v díle Boženy Němcové. Právě zde hodila Viktorka své dítě do vody a od té doby sem chodila zpívat. Dnes je Viktorčin splav romantickým zákoutím v Babiččině údolí.

Další jez, kde nebyla nouze o adrenalin.

Cestou jsme řešili i jednu cvaknutou loď v náročném místě. Zrovna v této lodi byly dvě děti, takže to bylo trochu dramatické, ale nakonec jsme vše zvládli, mokré věci se nahradily suchými a za chvíli už z nepříjemných chvilek byly jen dobrodružné vzpomínky a přesně tak to na vodě má být! Víkend rychle utekl a kolem 18té hodiny už jsme vyráželi domů. Těšíme se zase příště, vodácká dobrodružství nás moc baví.





Žádné komentáře