Portugalsko část I. - Vánoce 2019

O tom, kam vyrazit na tři týdny přes vánoční svátky se u nás opět vedla dlouhá debata. Opět byla ve hře Sicílie nad kterou opravdu hodně těsně nakonec zvítězilo pro letošek Portugalsko v kombinaci se Španělskem. Takže kam pojedeme příští rok je už teď jasné! Těšíme se na Sicílii :-) 

Vánoce v obytňáku podruhé - a doufáme, že ne naposledy :-) 
Vyrazili jsme v pátek odpoledne, první noc jsme strávili kousek za německými hranicemi ve Francii, vstávali jsme brzy a frčelo se dál. Celou cestu nám pršelo, takže krásně umytý obytňák byl jako čuně. Na oběd jsme si zastavili těsně před Španělskými hranicemi u městečka Labenne GPS 43.5990786N, 1.4713772W. V krátké chvíli, kdy pršelo jen trochu jsme se prošli po pláži, kde bylo několik polorozbořených betonových pevností. na parkovišti je výšková zábrana, takže v sezoně toto místo určitě nedoporučujeme. Poblíž je kemp s aquaparkem. 


Pláž s bunkry u městečka Labenne.

Pokračovali jsme dál a noc na neděli strávili ve Španělsku na okraji města Burgos u takového menšího nákupního centra - na přespání po cestě je to určitě vhodné a bezpečné místo, navíc je tu wifi od Mc Donaldu, takže i děti spokojené. GPS 42.3189442N, 3.7034944W. Hned ráno jsme vyrazili dál a kolem poledne jsme vjeli do Portugalska. Upozornila bych na jejich trochu nepřehledný systém dálnic, je dobré vědět předem, jaké jsou možnosti. 
Vše je perfektně popsáno TADY

Městečko Costa Nova u Aveira a jeho divoké pobřeží i stylové pruhované domečky.

Naší první zastávkou na pobřeží bylo městečko Aveiro. Pro systém kanálů. kterými je protkáno se mu také někdy říká portugalské Benátky. Je to trochu nadsazené, ale takové větší gondoly tu jezdí také, tak proč ne. Odpoledne jsme zaparkovali za dunou u moře v městečku Costa Nova GPS 40.6084289N, 8.7551597W. Parkoviště je hezky kryté před větrem. Costa Nova je příjemné prázdninové městečko, ale i v prosinci tu bylo docela dost lidí, na náměstí je rybí trh, který nikdy nespí (je tu wifi) a je tu několik kamenných hrází po kterých se můžete projít, jen pozor na vlny, některé jsou opravdu velké a když jste zrovna až na konci mola, tak vás pěkně spláchnou.

Naše parkování za písečnou dunou v Costa Nova a Aveiro těsně po probuzení do nového dne.

Brzy ráno jsme si přejeli do Aveira a prošli ještě spící město. Bylo příjemné mít uličky jen pro sebe a pozorovat jak se gondoliéři chystají na turisty. Pohodlné parkování poblíž centra najdete tady GPS 40.6345722N, 8.6554039W. Pokračovali jsme do muzea soli, což je při deštích a v zimě trochu zbytečná zastávka. Tam, kde se v létě vysušuje sůl byl teď rybník a bláto. Ale pár v dřevěném domečku tam hlídat velkou hromadu soli. Nakoupili jsme si z té hromady pár sáčků a dozvěděli se, že pán byl za mlada v Praze s nějakým hudebním souborem :-) Ačkoli jsme neviděli vysušování soli, je to moc příjemné místo! GPS 40.1120172N, 8.8329750W .

Muzeum soli v Núcleo určitě stojí za návštěvu a sůl si kupte, solí skvěle :-) 
Navštívili jsme klášter Batalha, který je zapsaný na seznamu UNESCO. Jedná se o památku v naprosto komerčním městečku, kde je vše podřízeno turistům. I přes to, ale stojí za to sem zajet, protože klášter je opravdu nádherný a všechny ty suvenýry si odmyslete...

Batalha - liduprázdno a úchvatný kousek historie.

Pokračovali jsme do Nazaré, které je vyhlášené jako místo, kde se tvoří nejvyšší vlny na světě! Padlo tu dokonce několik světových rekordů a také tu bohužel zemřelo nebo se vážně zranilo několik lidí. Neměli jsme zrovna štěstí na ty největší vlny, ale i ty 3-4 metrové jsou dost na to, aby člověka odradily. Neumím si představit pohled na 20 a více metrovou vlnu, natož zblízka. 

Nazaré je rájem serfařů.

Městečko je ale pěkné, výhledy na oceán nádherné a určitě tu na chvíli zastavte. S parkováním je to trochu problém, všude jsou zákazy, ale v klidu se dá stát a spát tady GPS 39.6129292N, 9.0789764W. U obory s jeleny, kousek od hlavní pláže. Tady jsme se také potkali s Vláďou (píše také svůj blog plný inspirace, určitě mrkněte) a Hankou, které "známe" z Facebooku, strávili jsme večer příjemným povídáním.

Hlavní pláž v Nazaré a obora s jeleny u našeho nocoviště.

 Druhý den pokračovali společně dál hledat nějaké příjemné místo na prožití Štědrého dne. Cestou jsme ale nemohli vynechat městečko Obidos, které nedávno prošlo kompletní rekonstrukcí a je chráněno jako malebná pamětihodnost. Uličky města jsou opravdu příjemné a u turistů je toto místo evidentně oblíbené, všude najdete nekonečné možnosti nákupu suvenýrů. Historie Óbidos sahá až do roku 1282, kdy tuto vesničku dostala Isabela Aragonská jako svatební dar od svého manžela dona Dinise. Od té doby Óbidos jen vzkvétal a pyšnil se důležitým přístavem. V 16. století však byla místní řeka zanesena bahnem a tím město ztratilo svůj strategický význam.


Městečko Óbidos

Na štědrodenní odpoledne jsme zakotvili u pevnosti Forte de Paimogo, přesně tak, jak si Michal přál. Na kraji útesu, s výhledem na oceán, absolutně bez lidí. Honzík sehnal kus větvičky na ozdobení, odpočívali jsme, procházeli se po pláži, mlsali jsme cukroví od mojí maminky a připravovali se na večeři.


Štědrý den 24.12.2019 - procházka po pláži, pevnost, pohoda a klid.

 Loni jsme první Vánoce mimo domov vnímali jako něco absolutně zvláštního a mimořádného. Letos už jsme se všichni cítili jako ryby ve vodě. Už je pro nás nad všechny pochybnosti, že je úplně jedno, kde jsme, hlavně, když jsme pohromadě a zdraví. 


Krásná pláž pod Lourinhá - určitě super místo pro serfaře, pár jich tu bylo ve vodě celý den. Parkovat se dá i skoro na pláži. Žádný zákaz jsme nikde neviděli.
Stejně jako v minulém roce jsme si udělali menu složené z ryb, chobotnice, sushi a pro děti tvarohové jahodové knedlíky :-) Ozdobený obytňák svítil snad víc než městečko Lourinha poblíž. Dárečky jsme po krátké večerní procházce s pozorováním hvězd našli na střeše.


Štědrý večer v obytňáku - skvělá atmosféra, dárky na střeše. 

Spaní na útesu je sice skvělé na výhledy, ale ráno nás už nenechal dospat vítr, který cloumal autem ze strany na stranu, takže bylo na čase vyrazit dál. Rozloučili jsme se s Hankou a Vláďou a vyjeli směrem ke Cabo da Roca - na nejzápadnější výběžek Evropy. Pokračování naší cesty je TADY



Žádné komentáře