Poslední cesta prázdnin 2017

1. Halštatské jezero, dojeli jsme pozdě v noci, parkování na parkovišti 47.5472522N, 13.6742822E, zdarma, hned vedle jezera. Je tu travnatá pláž, sprcha a stolky na piknik, pozvolný vstup do vody, který Michal hned ráno vyzkoušel :-) Po snídani jsme si přeparkovali na parkoviště pod lanovkou na Krippenstein 47.5483094N, 13.7065303E taky zdarma, asi by se tu dalo stát i přes noc.... Cena jízdného lanovkou byla 72 EUR na rodinu. Vyhlídka 5Fingers nad Halštatkým jezerem rozhodně stojí za to. Pozorovali jsme starty paraglidistů a trochu jim záviděli.. J Prošli jsme si okruh s nádhernými výhledy do hor https://mapy.cz/s/21aef a odpoledne jsme přejeli k Bunkermuseu.
2. Na tohle se kluci těšili všichni J www.bunkermuseum.at , dojížděli jsme opět za tmy a by to zážitek, stoupání 18% s cedulemi řízeným řazením rychlostí v zatáčkách nám dalo trochu zabrat, ale dojeli jsme na prázdné parkoviště, stání źdarma a hned jak ráno v 10 otevřeli, byli jsme v Bunkermuseu. Kluci nadšeně lezli po tankách, nemohli se nabažit všech možných děl a kanónů (já tomu fakt nerozumím) a běhali v zákopech. Vstupné pro rodinu bylo 18 EUR, za dalších 10 EUR jeli dvě kolečka tankem – to byl fakt splněný sen a za dalších 22 EUR na nás vyškemrali maskáčový dalekohledy J Skvělý zážitek, tohle místo opravdu doporučuju nejen pro kluky, ale i pro tatínky.
3. Odpoledne jsme přejeli k jezeru Bled, jelikož byla neděle a hezky, téměř se tu nedalo hnout, natož zaparkovat, takže jsme jeli dál k jezeru Bohnij, tady to bylo trochu lepší podařilo se nám zaparkovat až úplně na konci, naproti kempu, parkoviště tady 46.2777231N, 13.8362981E. Sice za cedulí 22-7 hod zákaz bydlíků, ale to jsme chtěli řešit až večer a odpoledne jsme si užili u vody. Lidí bylo dost, kemp hodně plný. Parkoviště se ale k večeru úplně vyprázdnilo a zůstalo tam jen cca 5 dalších obytek, tak jsme se rozhodli to risknout. Nikdo po nás nich nechtěl. Ráno jsme auto nechali na místě a jeli lanovou na Vogel. Cena za lanovku pro rodinu 42 EUR. Vyšlápli jsme si od lanovky na vrchol hory ŠIJA. Naše trasa je tady https://mapy.cz/s/21anN . Opět nádherné výhledy do kraje i na jezero pod námi. Odpoledne jsme si ještě užili koupání a paddleboard, ale počasí se hodně pokazilo a začalo pořádně pršet. O den dříve než jsme plánovali, jsme se vydali na přejezd do Chorvatského Medulinu.
4. Medulin 44.8211400N, 13.9354022E – měli jsme v plánu se tu potkat s přáteli, kteří bydleli ve městě v apartmánu. Chtěli jsme se ubytovat v kempu Medulin a pak se s nimi vídat na pláži. Kamarádka ale volala, že nás majitel nechá stát na zahradě, takže jsme dojeli až k nim, zaparkovali a vše se zdálo být v pohodě až do té doby, než jsem se otázala, zda nás registruje jako hosty. Viz každý, kdo přijede do Chorvatska na déle než 24 hodin, musí se registrovat – jako host kempu, nebo jiného ubytování. Být tu „na divoko“ je jaksi nelegální – v Chorvatsku jsme pár let nebyli a bydlíkem vůbec poprvé, takže pro nás samá novinka. To prý nemůže, ale může nás ubytovat v uvolněném apartmánu – haha, trošku vyčůranost… ale děti už by stejně do kempu od svých kamarádů nechtěly, takže jsme zůstali – cena 50EUR na noc byla stejná jako za kemp… na bydlík jsme koukali z okna – Michal byl trochu ve stresu, ale nakonec i on si užil sluníčko a moře…. Děti happy, tak co více si přát! Jeli jsme na výlet místní bárkou s koupáním, obědem a zase koupáním, moc fajn odpoledne to bylo. Zůstali jsme 3 dny. Medulin je hodně rušný kemp, byli jsme se podívat, ale pár pěkných volných parcel by tam bývalo bylo… okouzlila nás Premantura, bylo tu ale tisíce malinkých medůzek, které nežahaly, ale Honzík je absolutně nedával, odmítal vlézt do vody. V pátek ráno jsme se zase nastěhovali z apartmánu do auta, začalo pršet a cestou domů jsme ještě naplánovali s kamarády výlet do Škocjanských jeskyní ve Slovinsku.
5. Škocjanské jeskyně - http://www.park-skocjanske-jame.si/ - jeskyně miluju a takhle byla snad nejkrásnější, v jaké jsem kdy byla. Kamarádi už zamířili domů a my se rozhodli ještě podívat do Itálie k jezeru Lago del Predil.
6. Lago del Predil – mám v mapě podle Park4night vytipované už dlouho. Cesta byla pěkně klikatá a pršelo… ale dojeli jsme na menší parkoviště, kde i díky dešti byly jen další dvě obytky, jinak prázdno. Večer déšť trochu polevil, prošli jsme se, ugrilovali maso a poseděli na pláži, ale na koupání to nebylo a ráno lilo jako z konve, na výlet to bylo beznadějné. Takže jsme odplachtili dál směrem do Rakouska. Ale určitě se sem vrátíme za lepšího počasí. Jezero není tolik komerční, na protějším břehu byla restaurace, když bude pěkně, určitě tu bude plno, ale i tak se mi místo moc líbilo a možností na výlety v okolí je spoustu!
7. Déšť se trochu umoudřil, takže jsem nás nasměrovala na přehradu Malta v Rakousku, kde je vyhlídka Airwalk na přehradě ve výšce 200 metrů nad zemí. Souřadnice 47.0794922N, 13.3404917E. Za výjezd nahoru k přehradě se platí mýto 19 EUR. Kopec není nijak strašný, ale po sjezdu dolů nám pěkně smrděly brzdy… Nahoře jsme se naobědvali, pršelo… ale chvíli po jídle přestalo a prošli jsme si přehradu i všechny vyhlídky hezky bez deště. Neskutečná stavba, obrovská masa betonu a promakaný systém na získávání energie fascinoval hlavně Michala a Matěje.
8. Cestou dolů jsme se ještě zastavili u vodopádu Fallbach vysokého 200 metrů 46.9847283N, 13.4702600E , kde jsme zaplatili dalších 20 EUR za vstup. Vodopád byl ale nádherný a hlavně pod ním je super dětské vodní hřiště. Stihli jsme tam asi 30 minut bez deště, pak nás bohužel zase vyhnal – tentokrát už na cestu domů…