Jediná jistota naší první prázdninové cesty byla, že MUSÍME dojet k moři! Honzík už skoro dva měsíce nemluví o ničem jiném, než jak se těší k moři - a musel tam být písek. Tím pádem bylo jasné, že jedeme do Itálie! A jak jinak než přes Rakousko a nějaké pěkné hory cestou...

Honzík nad Lago di Garda

Highline 179

První noc jsme strávili u HIGHLINE179 je to lanový most pro pěší v Reutte v Rakousku, spojuje dva vrcholy s hradními zříceninami - hrad Ehrenberg a pevnost Claudia. Délkou 408 metrů je nejdelším svého druhu na světě a je zapsán v Guinessově knize rekordů. Na parkoviště 47.4596122N, 10.7160806E jsme dojeli už za tmy, nádherně osvětlený most jsme měli přímo nad hlavou. Vstup na most stojí 8 EUR na osobu a na jeden lístek můžete vstoupit 2x. Jednou je tedy možné most opustit (ideálně na druhé straně) a pak se na něj zase vrátit. Vyrazili jsme hned ráno a dobře jsme udělali, na mostě jsme byli skoro sami. Po prohlídce hradu na druhé straně jsme již zpět šli mezi zástupem lidí, kteří se teprve vyspinkali... 

V okolí Highline179 - prošli jsme všechny zříceniny hradů, určitě se nebojte vylézt do kopce, stojí to za to!

Odpoledne jsme přejeli k Lago di Resia na parkoviště 46.8223331N, 10.5096825E pod lanovkou, kde za 10 EUR na den není problém stát s obytkou. Po cestě jsem klukům odvyprávěla pohádku o tom, že na tomhle jezeře je něco opravdu extra, z čeho budou paf... no chyba lávky, zatopená kostelní věž, ze které jsme měli být všichni paf, trčela z hromady bláta... V jezeře chybí tak 4 metry vody... došli jsme po břehu jezera ke kostelu pěšky a celý podvečer se tam kochali pohledem na kitisty. Větrné podmínky jsou tu perfektní, takže tu draků bylo opravdu hodně. 

Lago di Resia

Ráno jsme vyrazili dál, v plánu bylo dojet někam kolem Bolzana a užít si den u jezera koupáním... jenže... projíždíme údolím, kdy na mapě vidím lanovku, rozhlížíme se z auta po okolních kopcích, počasí je nádherné, byla by opravdu škoda se nepodívat také shora... Ve městečku Rabland-Rablá projedeme kolem kostelíka tak nechutně úzkou uličkou, že už by kolem nás neproklouzla ani myš a Michala málem kleplo! Parkoviště u krásné moderní lanovky 46.6790047N, 11.0639728E bylo ještě skoro prázdné. Takže do pohorek a hurá nahoru. Rodinná jízdenka nahoru a dolů stála 28,5 EUR. Vyšlápli jsme si na vrchol Orenknott do 2258 m.n.m. a celé údolí se pod námi otevřelo jako na dlani! Výstup nebyl zas tak náročný, ale šlapání do kopce to je řádné! Trasa výšlapu je TADY. 

Nahoře jsme si dali pauzu, oběd a chvíli se kochali tou krásou všude kolem, opravdu to stálo za to! Pak hurá z kopce zpět k lanovce a přeci jen pořádně ucoprtaní jsme naskočili do auta, projeli zpět tou uličkou a zamířili jsme k malinkému jezeru Lago di Terlago 46.0961544N, 11.0548514E, je to spíš takový místní rybník :-), ale krásně čistá, teplá voda nám po výletu přišla opravdu vhod! S parkováním větších aut tu může být trochu potíž, dojeli jsme v neděli podvečer a měli jsme štěstí na jediné místo, kam jsme obytku nasoukali, další by se sem už nevešla, parkoviště je malinké a bylo tu hodně místních. Večer se ale všichni rozjeli domů a zůstali jsme tu skoro sami. prošli jsme vesničku Terlago a kochali se těmi úzkými uličkami, pěšky je to v pohodě! 

Orenknott - neskutečně nádherný výhled! Minout tohle místo by byla opravdu chyba!

A bylo na čase dojet k tomu moři! Takže jsme hned ráno kopli do koní a v poledne už jsme parkovali hned vedle pláže kousek od Lido di Volano 44.7492686N, 12.2453367E. Parkoviště pro obytky patří k baru na pláži a cena je 10 EUR za den. Zaplatili jsme si dva dny. V baru je možné si dotočit vodu, vylít WC kazetu a využít sprchy. Pláž je cca 30 metrů od auta, písek, pozvolný vstup, takže Honzíkův ideál! Celé úterý jsme se prostě povalovali a užívali si slanou vodu - kromě Matěje teda, ten slanost moře vyloženě nesnáší :-) ten trpěl. 

Sirmione - to je naše srdeční záležitost!

Ve středu ráno jsme se rozhodli vyměnit slanou vodu za sladkou a přejeli jsme do Sirmione u Lago di Garda 45.4866664N, 10.6105603E. Parkovné je 21 EUR na 24 hodin. Loni jsme z tohoto místa byli absolutně nadšení! Hned jsme vyrazili na zmrzlinu a na koupání na placaté kameny za historickým centrem. Tam jsme vydrželi až do večera. letos bylo víc vody než loni, takže kameny na kterých jsme se loni opalovali, byly pod vodou! Ale i tak se pro nás pěkné místečko na lenošení našlo. Nejlepší místo na koupání v Sirmione je rozhodně tady 45.5025611N, 10.6061978E . Pozdě večer se k nám přidal kamarád Tomáš Maryško, ráno jsme se ještě prošli po centru, aby ze Sirmione také něco viděl a přejeli jsme k lanovce v Malcesine 45.7662047N, 10.8133900E. Je to jedna z nejmodernějších lanovek v Evropě a vyveze vás až na Monde Baldo do výšky 1753 metrů. Horní část lanovky se během cesty otočí o 360 stupňů a máte tak super výhled na celou Gardu! Od horní stanice lanovky jsme se vydali na vrcholek Cima Delle Pozzette do výšky 2132 Metrů. Výstup je celkem příjemný a výhledy na Gardu po celou cestu prostě úchvatné - určitě se držte co nejvíce vpravo - je to sice trochu horší cesta, ale ty výhledy stojí za to! Vyhlídka na druhé straně od lanovky také nemá chybu https://mapy.cz/s/2Pvc2 . 

Lanovkou z Macesine na Monte Baldo.

Večer jsme přejeli oblíbenými tunely s průjezdovou výškou 3,5 m (my máme 3,3m) na parkoviště v Toscolano Maderno 45.6382069N, 10.6179381E . Tahle strana Gardy se nám líbí víc, sice jsou tu ty tunely, ale divokost břehu je nádherná. Na pátek bylo v plánu odpočívání u vody, Tomáš vytáhl z kufru obytky motorku a jel na průzkum okolí, my jsme opravdu odpočívali. Sladká voda vyhovuje i Matějovi, takže se potápěl a užíval si koupačku i on. Odpoledne se zatáhlo, takže nejvyšší čas popojet dál.

Od Lago di Garda na ledovec Stubai a nádherná tůra v horách!

K večeru jsme parkovali pod lanovkou na vyhlídku Top Of Tyrol 47.0141906N, 11.1629028E, kam jsme taky hned ráno vyrazili. Zajímavostí je sedačková lanovka pro 25 lidí, to jsme viděli poprvé. Nahoru se jede 3 lanovkama, kupovali jsme 5 bodovou lanovku - 3 jízdy nahoru a 2 dolů - s tím, že pak už půjdeme po svých. Cena za rodinu byla 63 EUR, dítě do 10 let zdarma. Bohužel jsme si výhled neužili, nahoře byla mlha a mraky. Určitě se sem ještě někdy podíváme za lepšího počasí... Od lanovky jsme se pak vydali pěšky, s výstupem na Peiljoch, kolem ledovcového jezera, dali jsme si kafíčko na chatě SulzenauHutte, obdivovali jsme vodopád vysoký 200 metrů a kochali se tou krásou všude kolem. Celá trasa je tady https://mapy.cz/s/2PvpH. ale šli jsme o něco déle než těch 5 hodin. Výstup na Peiljoch je pěkná fuška. Dělali jsme i delší pauzy, protože nasát atmosféru tohoto místa opravdu stojí za to! 

Shněhulák, koulovačka a koza :-)

Naší poslední spací zastávkou bylo parkoviště u Muzea Fantazie www.buchheimmuseum.de, na prohlídku jsme nešli, ale okoukli jsme krásný park a zámek a užili si chvíli klidu před návratem do reality.