Voda. Bez ní to nejde. Nikdy, nikde, tedy ani na cestách obytňákem ne. Kolik jí potřebujeme, kde jí bereme a jak se zbavujeme té "šedé"?  Často řešené téma. Jak to máme my si můžete počíst níže. 

Nejedná se o nějaký návod, jak byste to měli mít i vy 😉

Kolik máme v obytňáku vody?

V Laice je originální nádrž na 100 litrů čisté vody, k tomu jsme ještě do suterénu dali nádrž na 70 litrů. Máme tedy v plně natankovaném autě k dispozici 170 litrů čisté vody. Nádrže Michal pravidelně čistí a desinfikuje. V tuhle chvíli nemáme žádné přidané čištění, jako je stříbro nebo něco podobného. Do nádrží ani nelijeme trochu sava, jak se občas doporučuje. 

Jak dlouho nám voda vydrží?

Těch 170 litrů nám ve 4 lidech vystačí na 3 - 4 dny. Myjeme sebe i nádobí. Ale základem je samozřejmě šetření. Myslím, že pro děti bylo skvělé si uvědomit, co to znamená šetřit s vodou. Že ve sprše nepustí kohoutek na plno a nestojí pod proudem horké vody 15 minut, jako to dělají doma. Stačí se namočit, umýt a opláchnout. Za malou výhodu v úspoře považuji to, že máme dva kluky. Mají krátké vlasy a co si budeme povídat, jejich vztah k hygieně je trochu vlažný... ale trvám na tom, aby se takhle opláchli každý večer, se špinavýma nohama a zpocení po túře do postele nesmí. Největší spotřebu na mytí mám já v okamžiku, kdy si potřebuji umýt vlasy. V létě a když hodně chodíme a potím se do kopců, je to potřeba každý druhý den. V zimě stačí 2x týdně. Další větší spotřebu tvoří mytí nádobí, i tam už umíme hodně šetřit, ale přeci jen se tam vytočí vody dost.

Kde vodu čerpáme?

Když jedeme na víkend nebo prodloužený víkend po ČR a okolí, bereme plné nádrže doma z řádu. Pak už vodu neřešíme, protože víme, že v pohodě vyjdeme. V tomhle případě vodu z kohoutku i normálně pijeme a vaříme z ní. Když jedeme na dýl, bereme jen těch 70 litrů, ať nevyrážíme tak na těžko a doplnění řešíme až cestou dle potřeby.

V podstatě nikde v Evropě jsme neměli problém sehnat zdroj vody na doplnění. Když je voda pitná, je to fajn, ale netrváme na tom. Vodu v nádržích pak bereme jako užitkovou na mytí nás a nádobí a nepijeme ji. Na pití pak kupujeme balenou, nebo najdeme zdroj, kde se dá pitná natočit do barelu (ale natankovat celé auto by tam třeba nešlo), kohoutky s pitnou vodou jsou všude možně, stačí mít oči otevřené a trochu hledat. 

Podle části Evropy bych tankování vody doporučila takhle:

Portugalsko, Španělsko, Itálie- v benzínek mají pitnou vodu zdarma k dispozici, hledejte cedulku Aire/Aqua. Nikde nebyl problém, často jsou tu i servisní místa zdarma.

Balkán - ráj, co se (nejen) vody týká. Pitná voda tu zdarma teče vlastně všude. Kdekoli narazíte na zdroj vody, bývá pitná. U obchodů bývají kohoutky, kam chodí s barely pro vodu i místní a není problém natankovat jak auto, tak svoje vlastní barely. Na Balkáně jsme pitnou točili i v pangejtu a byla skvělá :-) 

Sousední státy ČR - tady jak kde, někdy není problém vodu natočit u benzínky, jinde ji nemají, někde mají místa pro servis karavanu zdarma, někde na ně nenarazíte vůbec. Chce to trochu hledat, dost pomáhá aplikace Park4night na zdroje vody v okolí, nebo mapy.cz, kde jsou také značené a funguje to poměrně spolehlivě. 

Obecně jsme ale neměli problém sehnat vodu (pitnou nebo alespoň užitkovou) vlastně nikdy nikde. Ještě se nám nestalo, že bychom zůstali se suchou nádrží a nemohli se umýt nebo napít, nebo se dokonce myli v balené vodě.

Jak se zbavujeme "šedé" vody?

Tohle je oblíbené a trochu kontroverzní téma. Každý si musí najít svůj přístup, neříkám, že ten náš je ten jediný správný. Pro vypuštění šedé vody většinou hledáme vhodné místo. Co to vlastně je? Většinou nějaký vhodný kanál nebo pangejt. Řídíme se selským rozumem. Vodu nevypouštíme tam, kde parkujeme, nevypouštíme ji nikde, kde by to mohlo někomu nebo nečemu vadit. Než vodu vypustíme, přemýšlíme, díváme se, snažíme se ničemu a nikomu neškodit.

Můj osobní názor je ale takový, že "šedá" voda není nic škodlivého. Máme nádrž na 120 litrů, ale většinou vypouštíme mnohem dříve než je plná, takže odhadem tak 50 litrů na jedno vypouštění. V té vodě je trochu šamponu, nepoužíváme nějaké super bio eko, ale taky žádný sajrajt, každopádně toho používáme trochu, neplaveme v bublinkách při každém mytí. To samé s nádobím, trochu jaru - v tomhle případě mám ten eko a opět, nádobí nám neplave v bublinách, šetříme. Jsem přesvědčená o tom, že každý pangejt u silnice je na takovou vodu připraven. Když si vezmu, co se tam splachuje z aut, která po silnici jezdí (voda do ostřikovačů, olej, atd...). 

Jak jsem ale psala výše, pro ježdění na divoko není žádný manuál, každý si to musí nastavit sám a srovnat si své svědomí a vědomí. Základem pro nás je, že se nechováme jako prasata. Přemýšlíme, kde a jak budeme parkovat, nenecháváme po sobě žádný bordel, odpadky a ani louži na parkovišti. Obytňák naučil nás i děti vodou opravdu šetřit a za to jsem ráda, protože to umí dnes málokdo. 

A jak to máte s vodou vy? 😀