Naše rodina se v průběhu kovidu a s tím spojených zákazů, včetně zavřených škol a dětí doma, rozrostla o bengálského kocoura Eliota. Plán byl jasný, až to půjde, Eliot bude jezdit obytňákem s námi....
Ufff, tak jdeme poprvé na to.... :-)
Aby první kocourova cesta velkým autem nebyla moc dlouhá, vybrala jsem parkoviště u Vrátenské hory, kam to máme necelou hodinku a už jsme tu jednou na noc byli. Auto rozhodně není Eliotovo oblíbené místo, během jízdy bohužel mňouká, v přepravce nevydrží vůbec ... no i ta hodina cesty byla dlouhá. Ale pak už je to s ním paráda. Na vodítku chodí jako mazák, ujde 5-7 km podle terénu úplně v pohodě. Bojí se lidí a psů (přirozeně), takže vyhledáváme klidnější cesty, kde moc nikoho nepotkáme a pro jistotu máme pro kocoura batoh, kam ho můžeme schovat, pokud by přeci jen bylo třeba.
Udělali jsme okruh k hradu Houska, tam bylo na kocoura už dost rušno, tak jsme mimo turistické stezky lesem jen tak brouzdali po cestách a samozřejmě jsme si říkali, že jsme dobří exoti. Psa má každý, ale kráčet lesem s kocourem, to je fakt mazec. U Vrátenské hory jsme si užili nádherný západ slunce a duhu nad obytňákem. V neděli byla cesta domů ještě trochu horší než v pátek tam, jak my to s Eliotem zvládneme o prázdninách na cestách dva týdny?? No teď už vím :-) Napíšu o tom už brzy.
Parkoviště u Vrátenské najdete tady: GPS 50.4756492N, 14.6490025E
Žádné komentáře